Přeskočit na obsah | Přeskočit na konec

Přihlášení

Přihlášení do systému


Daňový kalendář 2010

02. srpen – pondělí
  • Daň z příjmů
    • odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2010
  • Sociální pojištění
    • Přehled OSVČ 2009 bez povinnosti podat daňové přiznání

09. srpen – pondělí
  • Spotřební daň
    • splatnost daně za červen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
  • Sociální pojištění
    • doplatek pojistného OSVČ za rok 2009, pokud daňové přiznání podal daňový poradce (jinak do 8 dnů po podání Přehledu)
  • Zdravotní pojištění
    • odvod zálohy OSVČ za červenec 2010

celý kalendář

Předplatné



 

Obsah časopisu

Doporučujeme









Rychlé hledání

Vyhledávání podle klíčového slova, kategorie nebo ID dotazu



Pokročilé vyhledávání

Novinky

Přinášíme Vám čerstvé novinky z ekonomického, politického, legislativního a dalšího dění kolem.

Cestovní náhrady po 1. 1. 2007


ID dotazu: 1065/06 Datum vypracování odpovědi: 25. 8. 2006 Kategorie: Pracovní právo, Cestovní náhrady, Daň z příjmů Klíčová slova: Stravné v tuzemsku, Stravné v zahraničí / v cizí měně, Pracovní cesta, Zaměstnanec, Daňové a nedaňové výdaje

Dotaz:

Jsme právnická osoba (s. r. o.), plátce daně a vedeme účetnictví podle vyhlášky pro podnikatele.
S platností od 1. 1. 2007 upravuje vyplácení cestovních náhrad nový zákoník práce místo dosud platného zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Z textu nového zákoníku práce a na něj navazujících ustanovení některých dalších zákonů vyplývá několik podstatných změn nebo nejasností.
1. Z textu § 166 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanec zaměstnavatele, který není státem apod., má po dobu pobytu v zahraničí nárok jak na stravné v Kč tak na zahraniční stravné v cizí měně. V zákoníku práce není nikde řečeno, že se stravné týká jen pracovní cesty v tuzemsku. Důvodová zpráva v textu k § 163 v prvém odstavci sice hovoří o stravném "na území České republiky", ale ve čtvrtém odstavci k témuž paragrafu uvádí, že "stravné se v zásadě poskytuje po celou dobu trvaní pracovní cesty". Pracovní cestou je dle formulace zákoníku práce i zahraniční pracovní cesta. Byla tato změna skutečně záměrem zákonodárce, např. jako náhrada za zrušené kapesné u zaměstnanců podnikatelské sféry, nebo jde jen o nepřesnost v zákonném ustanovení?
2. Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, v části čtyřicáté druhé týkající se změn zákona o daních z příjmů, stanoví text § 24 odst. 2 písm. j) bod 5., kterým se definují výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tedy daňově uznatelné náklady, takto:
"5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,".
Je u zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod. pro zaměstnavatele daňově uznatelné stravné jen 58 Kč, resp. 88 Kč nebo 138 Kč nebo i vyšší v případě, že toto vyšší stravné je stanoveno vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou, případně jak vysoké stravné je ještě u zaměstnavatele, který není státem apod., daňově uznatelné?
3. Je daňově uznatelné stravné při pracovních cestách zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod., kratších než 5 hodin a kapesné, pokud by tyto náhrady byly zahrnuty do vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy?
4. Může zaměstnavatel, který není státem apod., stanovit vnitřním předpisem výši stravného a zahraničního stravného a nezávisle na něm s některými zaměstnanci sjednávat individuální výši stravného a zahraničního stravného? Je takto sjednaná individuální výše stravného a zahraničního stravného daňově uznatelná, případně do jaké výše?
5. Týká se ustanovení o zdaňování příjmů fyzických osob zařazené zákonem č. 264/2006 Sb. do § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů ve znění platném od 1. 1. 2007
"jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,"
též zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod.? V kladném případě by se mohlo vztahovat na stravné za pracovní cestu kratší než 5 hodin, částky stravného převyšující základní stravné (58 Kč, resp. 88 Kč nebo 138 Kč) a základní zahraniční stravné a případně i kapesného při zahraničních pracovních cestách.
6. Jsou příjmy zaměstnanců podle dotazu č. 5 důvodem k tomu, že daňové přiznání k dani z příjmu nemůže za zaměstnance předkládat zaměstnavatel, že daňové přiznání k dani z příjmů musí předkládat vždy jen zaměstnanec?

Odpověď:

Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).

Související předpis:

§ 2 a 305 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
§ 151 až 189 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
§ 6 odst. 1, § 6 odst. 7 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.
§ 24 odst. 2 písm. zh) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.


Autor odpovědi: JUDr. Marcela Smutná

Zpět na výpis otázek

magicwebdrive

© 2009 Wolters Kluwer ČR, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, tel.: 246 040 400, fax: 246 040 401, e-mail: obchod@wkcr.cz, web: www.wkcr.cz | Prohlášení o ochraně osobních údajů
IČ: 63077639. Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu B, vložce číslo 9659.

Další online služby: Wolters Kluwer Online | Brána profesního vzdělávání Rejstřík škol | Účetní kavárna | Daňaři online | Mzdová praxe | Internetový obchod | Systém ASPI | Zákony na webu